Aktuality

25. dubna 2023

O problematice financování sociálních služeb se dočtete v rozhovoru s Janem Františkem Krupou v deníku Právo z 25. dubna.

"Jsem přesvědčen, že celý systém financování sociálních služeb není dobře nastaven. Nejvíce kritizujeme jeho nepředvídatelnost. Nikdo neví, jaké peníze dostane za rok. Nikdo neví, podle jakých kritérií se finanční prostředky rozdělují.
Netransparentnost je daná už tím, že stát pošle peníze krajům a ty ve většině případů peníze rozdělují jak svým vlastním organizacím, tak neziskovým nebo soukromým subjektům. Čili je tam enormní střet zájmů, kdy se mají poslat peníze do vlastní organizace a pak do cizí. Těžko se pak dá věřit, že se píská ve všech bodech rovina,"

říká Jan František Krupa, mluvčí Platformy 10 a národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.

Odkaz na celý rozhovor najdete zde: https://bit.ly/41DfmxV

14. dubna 2023

Česká televize odvysílala 13. 4. 2023 ve večerních Událostech krátkou reportáž na téma nedostatku zdravotních sester v domovech pro seniory. 

Jedním z významných důvodů nedostatku zdravotních sester je fakt, že v sociálních službách v neziskovém sektoru je průměrný měsíční výdělek všeobecných zdravotních sester o 19 312 Kč nižší než u sester ve veřejných zdravotních a sociálních zařízeních (státních, krajských a městských). Chceme, aby se celý segment sociálních služeb začal brát vážněji a aby se pozicím sociálních pracovníků a zdravotnického personálu v sociálních službách dostalo patřičného ohodnocení a patřičné prestiže, která je vázána, ať chceme nebo nechceme, i na výši platu či mzdy.

Reportáž si můžete pustit na stránkách iVysílání České Televize v čase 45:30.

¨2. dubna 2023

Financování sociálních služeb v neziskovém sektoru se věnuje server Měšec.cz. Poukazuje na špatně nastavený systém dotací, z něhož pramení nerovné financování za stejnou práci. Také se autorka v článku dotýká každoročního stresu na začátku roku, kdy není jasné, jak dotace pro aktuální rok dopadnou.

Každoročně se opakující situace, kdy zaměstnavatelé řeší složitou situaci, kde vzít na mzdy, je ale jen jednou z částí celého problému nastavení financování neziskových organizací v oblasti sociálních služeb.

"Kdo tedy v neziskovkách zůstává? V naprosté většině srdcaři, kteří ve své práci vidí především poslání a smysl života. Kdyby i oni odešli za lepším, může se celý podpůrný systém sociálních služeb sesypat, přičemž stát nemá kapacity, jak péči o klienty neziskovek převzít,"

sděluje autorka článku Ivana Bondareva Dubnová.

Celý článek si můžete přečíst zde: Proč máme méně peněz než kolegové? Sociálním pracovníkům v neziskovkách došla trpělivost - Měšec.cz

17. března 2023

Pražská redakce MF DNES si na rozhovor pozvala Renatu Chmelovou, bývalou senátorku a starostku Prahy 10 a od 1. ledna 2023 ředitelku Diakonie Praha. Paní ředitelka v rozhovoru popisuje, že jedna z prvních věcí, které musela v pozici nové ředitelky pražské Diakonie řešit, byly finance na mzdy. O tom, kolik středisko sociálních služeb obdrží od kraje a státu na svůj roční provoz, se totiž dozví až po prvním čtvrtletí. Vzhledem k nenárokovosti dotace si nemůže být jista, zda to bude stačit.

Diakonie Praha ale není jediným nestátním poskytovatelem sociálních služeb, který tento problém v Praze řeší. Stejnou situaci zažívají i ostatní poskytovatelé.

"Je to obrovský problém. Nástupní plat pracovníka v přímé péči je 28 tisíc hrubého a to má dvanáctihodinové směny včetně víkendů. Jde o velice náročnou práci, kterou jsem si osobně vyzkoušela. Nyní máme 20 procent populace 65 plus. V roce 2061 to bude 30 procent. A já se ptám, kdo se o tuto stále se zvětšující populační skupinu bude starat? Samozřejmě, že my – sociální služby. Proto platforma P10, která sdružuje deset největších neziskových organizací působících v sociálních službách, připravila kampaň pod názvem Stejná odměna. Ta má za cíl dosáhnout zajištění důstojné mzdy pro naše pečující pracovníky."

Celý rozhovor se můžete přečíst zde: https://bit.ly/42w8zqW 

26. ledna 2023

Problémy se zajištěním dostatku sociálních pracovníků přiznávají i OSPODy (viz odkazovaný článek na iRozhlas.cz). Ty ale mají, na rozdíl od nestátních poskytovatelů sociálních služeb, rozpočet na provoz a na platy zaměstnanců jistý. Je zřejmé, že musí dojít k systémové změně, aby lidí v celém záběru sociálních služeb pracovalo dostatek. Činnost sociálních pracovníků je pro společnost stejně důležitá jako například práce pedagogů a měla by být společensky ceněna. A to i důstojnou odměnou.

Článek si můžete přečíst zde: Pomoc odborníků potřebuje stále více dětí. Sociálních pracovníků je ale kritický nedostatek | iROZHLAS - spolehlivé zprávy

23. ledna 2023

Aktuálně je v Moravskoslezském kraji přes 120 volných míst určených pro pracovníky v sociálních službách. Proč se je nedaří zaplnit v kraji s druhou nejvyšší nezaměstnaností v ČR? Úřady práce v kraji evidují téměř 500 nezaměstnaných, kteří by tuto práci chtěli dělat.

"Problémem je směnnost, fyzická náročnost práce i výše finančního ohodnocení,"

potvrdila Vladana Purdeková z úřadu práce v Ostravě.

Jak popisuje autor reportáže Martin Knitl, mnozí zájemci o místo pracovníka v sociálních službách odchází už ve zkušební době, protože nečekali, že vydělají částku, která se blíží minimální mzdě.

O ukázkovém případu podfinancování sociálních služeb najdete více v krátké reportáži Českého Rozhlasu: V Moravskoslezském kraji chybí přes 120 pečovatelů, například v domovech pro seniory | Ostrava (rozhlas.cz)

19. ledna 2023

Stát chce srovnat podmínky v sociálních službách

"Nestátní zařízení se řídí vyhláškou o minimální mzdě. Zřizovatelé příspěvkových organizací z řad obcí či státu ale zákonem o platu státních zaměstnanců,"

uvedla pro Deník ředitelka Diakonie Valašské Meziříčí Květoslava Ottová.

Pracovníci v nestátních zařízeních mají i o několik tisíc korun nižší mzdu než jejich kolegové v příspěvkových organizacích. Za stejnou práci, se stejným vzděláním.

V témže prosincovém článku Deníku je zmíněno, že zatímco nyní je v Česku necelých dva a půl milionu starobních důchodců, v roce 2050 jich bude podle studie poradenské společnosti EY cca o milion víc. Otázka financování sociálních služeb tak bude ještě palčivější. Už teď je totiž problém na trhu práce sehnat kvalifikované pracovníky s potřebným vzděláním a ochotou akceptovat současné finanční podmínky v nestátních neziskových organizacích.

Celý text článku z 15. prosince 2022 najdete zde

23. prosince 2022

Radostné Vánoce a šťastný nový rok!

Klientům našich služeb, zaměstnancům a příznivcům našich neziskových organizací přejeme požehnané svátky vánoční a šťastný nový rok 2023.

Věříme, že v novém roce se podaří najít shodu s odpovědnými činiteli a nastolit lepší, spravedlivější pracovní podmínky. Stejně usilovně, jako letos, v tom chceme pokračovat.

Jednání P10 za lepší pracovní podmínky pokračují

Koncem listopadu se zástupci P10 setkali s představiteli MPSV, aby hledali společná řešení.

O co nám jde především? Aby systém financování sociálních služeb nevládních organizací z veřejných zdrojů byl transparentní, spravedlivý a plánovatelný. Přinášíme ale i komentáře k dalším bodům připravované novely zákona o sociálních službách.

Například nyní v krajích existuje 30 personálních standardů sociálních služeb, chceme tento systém zjednodušit a sjednotit. Jako poskytovatelů sociálních služeb se nás týká i úhradová vyhláška 505, zde jsme společně hledali řešení například pro financování pečovatelských služeb a služby osobní asistence. Změna této vyhlášky byla i s naší podporou vyjednána s platností od 1. 1. 2023. To je potřebné k udržení sítě sociálních služeb s výhledem na ekonomicky náročný rok 2023.

V druhé polovině prosince proběhlo další setkání P10 se zástupci MPSV. Jednání bylo zaměřeno na analýzu podpory sociálních služeb z veřejných rozpočtů krajů a obcí s rozšířenou působností. Zabývali jsme se jejich podílem na financování sociální služeb. Jednání v tomto směru budou pokračovat. 

3. listopadu 2022

Jak se rozdíl mezi mzdy a platy v sociálních službách promítá do života pečovatelky Oliny Pružinové z Diakonie Krabčice, psali v listopadovém vydání deníku Právo.

Nižší mzda v neziskovém sektoru má logicky za následek také nižší čerpání nemocenské při pracovní neschopnosti. Platí tedy také, že za stejnou práci by měla být nejen stejná odměna, ale při nemoci také stejná nemocenská.

"Nízké mzdy jsou v sociálních službách závažným systémovým problémem. Přispívají k nedostatku a vysoké fluktuaci zaměstnanců, výrazně omezují šíři aktivit vhodných pro udržování dobré fyzické i psychické kondice,"

říká Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické

Text článku

26. října 2022

deník Právo / článek Odměny v sociálních neziskovkách zaostávají

"Ten rozdíl mezi platovou a mzdovou úrovní je ve všech odvětvích a je až posledních sedm osm let. Do roku 2015 to bylo tak, že mzdy byly vyšší než platy, pak byly nastejno a pak se nůžky rozevřely. Platy rostly velmi dynamicky, zvyšovaly se až o deset procent každý rok a mzdy k tomu nestačily dorůstat."

Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS).

Text článku

17. května 2022

Hostem podcastu Žilinská 2 byla Lenka Sadilová, ředitelka sociálních služeb Armády spásy pro oblast Čech.

V podcastu poukazovala mimo jiné na fakt, že neziskové organizace nemají jistotu nebo garanci příjmu, se kterým mohou pro daný rok počítat. Žijí tak stále v určité nejistotě, která se přenáší i na jejich zaměstnance. I když je neziskový sektor sociálních služeb financován ze státem přerozdělených prostředků (prostřednictvím krajů), jsou tyto prostředky z dotačních titulů nenárokové.

Druhou částí problému je, že o výši dotací pro jednotlivé služby se rozhoduje po započetí roku, kdy samozřejmě již běží mzdy.

Může se tak stát, že sociální služba platí své zaměstnance stále dál dle pracovních úvazků předešlého roku a cca po třech měsících fungování (cca v březnu) se dozví, že dotace bude daný rok menší. Samotné dotační prostředky pak přichází v druhém kvartálu roku. První kvartál tak zaměstnavatelé musí hradit ze svých rezerv, které (právě kvůli vysoké závislosti na dotacích státu) často nemají.

Jak uvádí Lenka Sadilová, naštěstí nastíněná praxe nebývá běžná, ale míra nejistoty při financování neziskového sektoru neprospívá ani jeho rozvoji, ani komfortu zaměstnanců a zaměstnavatelů.

"Část našich zaměstnanců po čase odchází, protože se jim rozrostla rodina a za stejnou práci v jiné organizaci získají významně víc peněz."

Lenka Sadilová, ředitelka sociálních služeb Armády spásy pro oblast Čech 

Více se dozvíte v podcastu:

7. dubna 2022

P10 se zúčastnila v Poslanecká sněmovně Parlamentu České republiky zasedání podvýboru pro sociální služby a osoby zdravotně postižené.

Tématem jednání byla kampaň Stejná odměna. Dalším bodem jednání bylo Financování sociálních služeb v roce 2022 a dalších letech představené zástupcem MPSV.

13. února 2022

iRozhlas.cz / 'Chceme stejnou odměnu.' Pracovníci nestátních sociálních služeb vyrazili do boje za rovné podmínky

"Když jsem nastupovala do sociálních služeb, tak jsem tušila, že tady ze mě nebude jednoho krásného dne milionář. Zatím nemám rodinu. Vyjít s penězi zvládám, nemůžu si ale zdaleka vyskakovat. Ve chvíli, kdy bych ale měla rodinu, tak už by to určitě byl problém."

Gabriela Podzemská, vedoucí Nízkoprahového denního centra organizace Naděje

Odkaz na článek

11. února 2022

TV Seznam / Večerní zprávy, reportáž Zuzany Panchártkové

"Rozdíl mezi tím, kolik peněz bere například zdravotní sestra v charitě, a tím, co jí může nabídnout státní zařízení, je 10 až 15 000 korun. V extrémních případech mohou mít sestry z neziskovek na výplatní pásce až o 20 000 méně."

9. února 2022

Hostem pořadu Interview na Seznam Zprávy byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Kromě dalších témat se krátce vyjádřil i k situaci financování sociálních služeb a nerovnosti mezi mzdami v neziskovém a platy ve veřejném sektoru.

Odkaz na záznam pořadu - Téma Stejné odměny v čase 15:05