Co doporučujeme?

Doporučení a konkrétní navrhované kroky za Platformu 10 pro dosažení spravedlivého financování sociálních služeb.

Pro spravedlivý systém odměn v sociálním sektoru navrhujeme:

• Zrušení takzvaných nenárokových dotací pro nestátní poskytovatele sociálních služeb. Ty jim totiž nezaručují předvídatelné a stabilní financování nákladů spojených s provozem sociální služby. Nestátní poskytovatelé jsou nyní stavěni do situace, kdy neví, jaká výše státních dotací, které rozdělují kraje, jim bude přidělena, ačkoli odvádějí práci za podmínek definovaných zákonem.
  
  

• Dotace sociálních služeb by měly být v celém segmentu nárokové (mandatorní) a měly by se vyplácet podle stejných pravidel pro všechny poskytovatele sociálních služeb, bez rozdílu formy zřizovatele. Všichni poskytovatelé sociálních služeb totiž plní stejné povinnosti dané zákonem, a tak by měli mít stejný přístup k veřejným zdrojům na úhradu adekvátních nákladů sociálních služeb. Občané odvádějí daně do státního rozpočtu a občan, který sociální službu využívá, by měl mít jednotné podmínky úhrad nákladů na službu z veřejných zdrojů. To se dlouhodobě neděje.

• Úhrada sociální služby by měla pokrývat nároky na výkon služby v kvalitě požadované zákonem, možnosti benefitů pro zaměstnance a složku využitelnou na provozní náklady. Realita je zatím taková, že nenároková dotace pro nestátní poskytovatele sociálních služeb pokrývá pouze část nákladů. Například místo potřebné dotace získá nestátní poskytovatel služby pouze 60 % nákladů. Tím se dostává do velkého problému, kde najít potřebných 40 % na úhrady prokazatelných nákladů služby – na srovnatelné mzdy, příspěvek na provoz služby (vybavení, náklady na energie, nutnost údržby budov, automobilů apod.). Faktické nižší možnosti poskytovatelů nestátního neziskového charakteru pak mají přímý dopad na zajištění stejně kvalitní sociální služby – tedy na uživatele těchto služeb (např. není-li možné zajistit dostatek zdravotních sester, je to velký problém, není-li možné nakoupit nové zdravotní matrace či bezpečnější schodolez apod.).

• Přerozdělování státních financí na provoz sociálních služeb v krajích musí být transparentní a jednotné. Současný systém je značně nepřehledný. Přerozdělování státního rozpočtu do krajů podle směrného čísla není doloženo žádným rozborem, není spravedlivé, chybí informace, jak se směrné číslo připravovalo do zákona o sociálních službách. Také způsob nakládání se státními prostředky na sociální služby se v jednotlivých krajích výrazně liší. Nestátní poskytovatelé sociálních služeb jsou v systému přerozdělování financí v regionech svým způsobem těmi, kteří mohou pouze čekat, kolik na ně zbyde. Dosud zcela chyběla analýza podílu financí, které na sociální služby uvolňuje stát, kraje a obce. Z ní by měl vyjít model spravedlivého odměňování. Právě Platforma 10 hledá cestu. Na MPSV iniciuje vytvoření mapy, z níž bude patrné, jak se jednotlivé kraje, města a obce podílejí na úhradách sociálních služeb z veřejných rozpočtů, a to příspěvkových organizací, nestátních neziskových organizací a fyzických osob. Stejně tak je důležité zjistit, jak jsou podporovány investice z veřejných zdrojů pro sociální služby dle krajů a veřejné správy. Tyto údaje pomohou zajistit čitelnost dělení veřejných zdrojů mezi poskytovatele sociálních služeb. Veřejné zdroje musí být před plátci daní spravedlivě rozděleny bez toho, kdo službu provozuje, pokud je ve střednědobém plánu kraje uvedeno, že je služba nezbytná pro zajištění potřebné péče v určité lokalitě.

• Nabízíme ověřování efektivity nového rovného modelu financování sociálních služeb v našich organizacích.

• Iniciujeme společnou diskuzi, která má vést k široké shodě všech zainteresovaných stran. Hledáme konsensus v obou komorách Parlamentu ČR, na Ministerstvu práce a sociálních věcí, ve Vládě ČR, s představiteli krajů, se Svazem měst a obcí, jednáme se zástupci odborů a formulujeme společné stanovisko v rámci Unií zaměstnavatelských svazů – sociální sekce, jejíž jsme někteří členy.

Příklady konkrétních kroků pro zabezpečení rovnosti mezi poskytovateli sociálních služeb:

• Odborné sociální poradenství, ambulantní a terénní preventivní služby – navrhujeme spočítat náklady na přepočtený úvazek pracovníka v přímé péči. Do takového přepočteného úvazku spadá úhrada personálních nákladů, odvody, adekvátní režijní náklady – jako je podíl na energie a vybavení služby, THP pracovníky a další relevantní náklady služby. To vše na základě průměrných nákladů vzešlých z republikové analýzy.

• Pobytové preventivní služby (azylové domy, Domy na půli cesty a další) – navrhujeme vycházet z ročních či měsíčních nákladů připadajících na jedno lůžko. Tyto služby by pak byly financovány podle počtu lůžek. Paušál by opět zahrnoval personální a provozní náklady. Jsme si vědomi nutnosti zohlednit, zda je služba sdílená (v případě více služeb v jednom středisku starajících se o stejnou klientelu), nebo zcela samostatná. U sdílených služeb je možné pracovat s určitou směrodatnou odchylkou koeficientu na lůžko.

• Služby péče terénní a ambulantní (pečovatelská služba, osobní asistence, tísňová péče,…) – navrhujeme vyjít z úhrad na přepočtený úvazek pečovatele zahrnující i část provozních nákladů a upravit jej koeficientem náročnosti služby v lokalitě. Jiná dostupnost a náročnost pro výkon pečovatelské služby je totiž ve městě a jiná v rozlehlých horských lokalitách, náklady na stejný výkon se budou nutně lišit.

• Služby péče pobytové (například domovy pro seniory) – financování služby by bylo zajištěno z části úhradou nákladů od klienta dle vyhlášky 505/2006 Sb., z části příspěvkem na péči navýšeným o nenárokovou dotaci. Klient by mohl podle svého uvážení přecházet mezi jednotlivými domovy, neboť by si to vždy mohl finančně dovolit, a zároveň kterýkoli poskytovatel by měl jistotu krytí svých nákladů na klienta a provoz zařízení. To by napomohlo ke zkvalitnění těchto služeb, protože by pak mezi sebou soutěžily v kvalitě poskytované péče. Klient by se nerozhodoval jen na základě svých finančních možností. V příspěvku na péči by byl i koeficient vyjadřující podíl úhrady nákladů na službu a podíl na investice, pak by bylo možné zajišťovat i opravy budov apod. Variant řešení je více.